(5. června 2010)
Tři týdny po Edinburghu, dva týdny po zkoušce a jeden týden po lenošivém víkendu (rozuměj žádné běhání, žádné studování, jen poflakování, zmrzlina, pizza, víno a televize) jsem se krapet začala nudit a hodně uvědomovat, jak se odjezd do Afriky rychle blíží. A tak jsem se rozhodla - v podstatě z minuty na minutu - že víkendu vyrazím do Malvern Hills.
Malvern Hills je oblast prostírající se na hranicích Worcestershire, Herefordshire and Gloucestershire a je význačná skupinou kopců, které obklopují kraj Malvern. Více informací a obrázky lze nalézt na www.malvernhills.org.uk.
Já jsem se pro výlet rozhodla z několika důvodů - jednak je to výborné místo na běhání v kopcích, jednak je to výborné místo na trénování chození po kopcích a jednak je to místo, které mám velmi, velmi ráda. A tak jsem tedy v sobotu ráno vyrazila na vlak a odjela do Malvern Link.
Pokračování asi tak o měsíc později (11. července 2010)
Tak tenhle post jsem pěkně flinkala, je o měsíc později, od té doby se stalo několik zajímavých událostí, ale snad abych nejdřív dokončila povídání o Malvern Hills.
Vyzbrojena mapou, náhradním oblečením, řízkama a třemi litry vody jsem od nádraží vesele hopkala k úpatí prvního kopce. První dva kopce znám velmi dobře z mých předchozích návštěv. Druhý z nich se jmenuje Worcestershire Beacon a je ze všech Malvernských kopců ten nejvyšší.
I když, nejvyšší zní velmi vznešeně, tento kopec má pouhých 425 metrů...
Odtud jsem pokračovala ve směru ostatních kopců, jsou hezky jeden vedle druhého a můžete si vybrat dvě cesty podle toho, jak fit se cítíte. Jedna cesta v podstatě vede kolem kopců, takže nemusíte lézt nahoru, druhá cesta vede přes vršky kopců. Ta je samozřejmě mnohem zajímavější, každý kopec nabízí krásný výhled na malvernskou krajinu.
Nutno podotkout, že bylo pěkné teplíčko a každý výstup nahoru byl testem kvality oblečení (pot sající tričko a ponožky) a každý sestup dolů dokazoval, jak dobré jsou moje trekkingové boty (jsou výborné, alespoň do té doby jsem s nimi neměla žádné potíže).
Přestože jsem měla mapu a celkem jasnou představu, jak a kam jít, podařilo se mi jednou "omylem" místo doprava odbočit doleva, čímž jsem se sice dostala na pěknou stezku, která ale vedla lesem, po rovince, která byla celkem nudná a hlavně, kterou se mi podařilo vyhnout dvěma dalším kopcům. Proto jsem trošku změnila svůj původní plán - dojít až na konec trasy, na poslední kopec a pak se nějak (busem, vlakem) dostat zpátky do Great Malvern - a místo toho jsem jen došla k British Camp.
British Camp je tvrz z doby železné a její základy jsou stále jasně viditelné na jednom z malvernských kopců. Tady jsem se pak obrátila a šla zpátky, přes kopce, které jsem předtím "minula" a poté zpátky do Malvern na oběd a vlak domů.
Poslední obrázek zachycuje vstup do nejmenšího komerčního divadla na světe. Jmenuje se "The Theatre of Small Convenience" a jeho kapacita je pouhých 12 návštěvníků!
Tak to byla první návštěva Malvern, od té doby jsem tuto oblast navštívila ještě jednou, tentokrát za účelem běhání. Kopce jsou výborné pro trénink, v Coventry bohužel žádné nemáme a taky to na mém běhu bylo vidět. Po pár metrech jsem funěla jak osoba v pokročilém věku a modlila se, aby mi srdce neproskočilo hrudí ven.
Co se týče zkušeností pro Kilimanjaro, alespoň jsem si vyzkoušela, jaké to bude nést svůj denní batoh, který bude obsahovat tři litry vody, náhradní oblečení, krém na opalování a jídlo. Kromě toho stále pokračuje hon za perfektní ponožkou, takovou, která není příliš silná (hlavně pro prvních pár dní v Africe), ale saje pot a celkově chrání chodidlo. Tak hodně štěstí!
