... začínají prázdniny! Nebo vlastně, prázdniny už začaly úderem páté hodiny odpolední. V práci to uteklo jako voda a teď už je všechno sbalené, připravené, nažhavené...
Přestože mám vstávát za necelých sedm hodin (ve tři ráno), vůbec se necítím unavená nebo připravená jít spát. V hlavě to bzučí jako ve včelím úlu, jedna myšlenka střídá druhou a třetí a čtvrtou a vůbec není možné je ignorovat. Povětšinou jsou to povrchní věci jako - mám všechno, co potřebuju, je můj ruksak příliš těžký, vzbudím se včas, nezapomněla jsem na něco, bude pršet, bude příliš teplo? A podobně. A pak jsou to myšlenky o lidech, kteří úspěšně na Kilimanjaro vylezli a také o lidech, kteří tak úspěšní nebyli. Dnes se mě někdo zeptal, co udělám, až vylezu nahoru. Napadlo mě, že si asi sednu a rozbrečím se. Radostí, samozřejmě. Jenže brečet v takovém chladnu je nebezpečné a sednout mě asi taky nenechají, takže bůhví, co se tam nahoře vlastně stane :).
V každém případě se už nemůžu dočkat, až vyrazíme, až už někde budeme. Byť je to jen Amsterdam, kam letíme zítra ráno a kde zůstáváme do sobotního skoro poledne. Z Amsterdamu letíme přímo na letiště Kilimanjaro, jeden den strávíme ve městě Arusha, potom následuje Marangu a v pondělí ráno začínám náš výstup. Příští týden touto dobou budeme spát a čekat, až nás před půlnocí vzbudí, abychom se vydali na konečný výstup na vrchol Kilimanjara...
Žádné komentáře:
Okomentovat